Sen
( úryvky)

Ať podkuřuje v honbě za věhlasem
prodejný básník smečce celebrit,
mne děsí svět, já tichu přednost dal jsem,
chci bez jména, skryt, po své cestě jít.
Jen ať se jiní polobohům koří
a z ód jim staví nesmrtelný trůn,
můj verš je tichý, můj hlas nerozboří
krov mlčení halasným zvukem strun.
O lásce zpívat Ovidiům sluší.
Mně neslibují pomoc amoři,
když k Afrodítě srdce zahoří.
Proto chci upsat Morfeovi duši
a opěvovat prostou selanku,
blažený mír a rozkoš ze spánku.
…………………………………….
Já nejsem hrdina a neláká mě vavřín,
s harmonií a s něhou nekramařím,
neslýchám v spánku třesk zbraní a řev.
Já nejsem boháč, mne neruší v snění
štěkotem psi, hlídači rozběsnění,
já nejsem zlosyn, mně nesají krev
upíři ani pomstychtivé stvůry,
vražedné předsudky a chmurné noční můry
a nad mým lůžkem nešklebí se v tmách
zlé svědomí a popelavý Strach.

1816

Бібліотека ім. О. С. Пушкіна (м. Київ).