PŘÁNÍ

Jak pomalu se vleče každý den,
jsem vystavován stále větším strázním,
jsem každou chvíli nově podveden
a pro nešťastnou lásku snad se zblázním.
Nemluvím však, nereptám na osud,
jen tajná slza moje oči smáčí,
mám v duši stesk, mám v duši žal a stud
a útěchu si hledám v tichém pláči.
Leť, živote, zanes mě nad propast,
vždyť stejně čas jen bolest přinesl ti
a zemřít pro mne bude dnes už slast.
Jen láska ať se nepokoří smrti.

1816

Бібліотека ім. О. С. Пушкіна (м. Київ).